Osobní
2008-02-06 02:24:18
Osobní
Minule jsem psal o London Eye a slíbil jsem, že z toho udělám takový fotoseriál... Další výbornou londýnskou atrakcí, kterou dneska lehce popíšu je Tower Bridge.
Tower Bridge je známý londýnský zvedací most. Spojuje břehy řeky Temže a stojí blízko pevnosti Tower, podle níž také získal svůj název.
Stavba mostu započala roku 1886, trvala celkem 8 let. Most byl slavnostně otevřen v roce 1894.
Dnes tam jsou nabízeny historické prohlídky mostu pro turisty. Nikdy jsem na ní ale nebyl, takže vám k tomu víc neřeknu... Další info o mostu i o prohlídkách určitě najdete na oficiálních stránkách Tower Bridge...
A teď dvě fotky, které jsem pořídil v roce 2005. Bohužel jenom z jednoho pohledu... Až pojedu do Londýna příště, nafotím ten most (a nejen ten) více důkladněji...
Trvalý odkaz | Komentáře (0)
2007-12-10 22:44:13
Osobní
Při procházení fotek, které jsem pořídil v Anglii, jsem narazil na některé pěkné kousky a rozhodl jsem se, že rozšířím svůj původní cestopisný blogspot o výletu do Anglie o popis několika zajímavých londýnských turistických atrakcí. Dnes začnu London Eye.
British Airways London Eye neboli zkráceně London Eye (občas počešťováno jako Londýnské oko) je největší vyhlídkové "ruské" kolo na světě. Měří 135 metrů a bylo slavnostně otevřeno 31. prosince 1999 jako dárek k novému miléniu.
Kolo nese 32 klimatizovaných kabinek, které se pohybují rychlostí 0,26 m/s. Jedna otočka celého kola trvá zhruba půl hodiny. Celková váha kola je 1 700 tun. Pro někoho může být zajímavé, že některé části (hřídel a náboj kola) jsou vyrobeny v České republice.
A nyní několik fotek, které jsem před dvěma lety pořídil:
Trvalý odkaz | Komentáře (7)
2007-06-07 23:18:51
Osobní
Tak a je to tady - chvíle, na kterou jsem docela dlouho čekal. Už je to přes dva týdny, co jsem úspěšně odmaturoval a zatím si zvykám na nový režim. Učím se, jak nakládat s časem, který už konečně nejsem nucen ztrácet ve škole, a docela si to užívám.
Zatím promýšlím všemožné nové nápady na weby a chystám velké změny u stávajících projektů. Dokonce i tenhle blog dozná radikálních změn... Takže se těšte :)
Trvalý odkaz | Komentáře (0)
2007-01-20 19:44:00
Osobní
Jistě jste si všimli, že jsem sem už nějaký pátek nepřihodil žádný blogspot. Je to hlavně kvůli tomu, že mi šíleně moc času žere škola.
Všechen volný čas, který mi pak zbývá věnuju hlavně Espedici a Rockmagu...
Takže vám tady všem slibuju, že až školu konečně skončim, snad to vyjde v květnu tohoto roku, tak budu zase v blogování pokračovat a taky spolu s tím plánuju velký změny ve struktuře tohoto webu.
Trvalý odkaz | Komentáře (2)
2005-09-17 15:21:00
Osobní
O Paříži, Eifelovce, Anglii, londýnském metru apod...
Včera jsem přijel okolo šesté z Anglie. Ještě teď jsem plný zážitků, tak si o tom trošku blognu, dokud to mám všechno v živé paměti..
1. den
Na místo odjezdu jsem přijel docela brzo a tak jsem si obtěžkán zavazadly skočil ještě k Mekáčovi na dva cheese. Po návratu jsem zjistil, že nemám největší batoh, což mě na jednu stranu potěšilo, ale představil jsem si taky hromadu věcí, které neměly tu čest se do něj vejít. V 16:25 jsme nastoupili do autobusu přivítáni příjemnou průvodkyní. Chvíli po odjezdu navazujeme konverzaci s druhou částí výpravy - se spolucestujícími Ostraváky. Hovor se točí převážně kolem letadel a později jsem se odvážil říct i několik vtipů o hornících :) Kolem 9 večer jsme projeli hranice do Německa. A mezitím co na videu běží Kokosy na sněhu, já se učím ostravské fráze a věty typu "to je dobré jak cip".
2. den

Ráno už jsme se "probudili" na francouzském území u nějaký benzínky. Chvilku na to jsme se dostali do Paříže, kde jsme vystupovali u
Vítězného oblouku. Pak jsme šli kousek pěšky k
Eifelovce, kolem níž bylo docela dost ozbrojených vojáků, nejspíš jakožto prevence teroristického útoku. Po zakoupení lístků jsme se dali do výstupu schodů. Do prvního patra to jakž takž šlo, do druhého už jsem se docela zadýchal, protože nejsem v tomto směru moc trénovanej. Do třetího patra jsme už naštěstí jeli výtahem. S kámošema jsme si užívali toho, že nám nikdo nerozumí, vykřikujíce sprosté věty na všechny strany. Z omylu nás vyvedla jedna Slovenka a od té doby jsme si už dávali pozor. Pak jsme šli k
Notre Dame procházejíce kolem
Louvru, do něhož jsme nešli, jelikož se to prý nedalo stihnout. Po shlédnutí této katedrály jsme jeli metrem na
Mont Martre. Nemohu si to odpustit a musím napsat, že 1 litr minerálky tam stál 5 Euro. Po celodenní prohlídce jsme si to valili autobusem k hotelu F1.
3. den
Brzo ráno jsme odjížděli do přístavu
Calais, kde jsme se nalodili na trajekt do anglického
Doveru. Jelikož jsem nikdy předtím trajektem necestoval dělalo se mi z houpající jízdy docela špatně. Možná proto jsem ani nedojedl snídani, jež sestávala ze smaženého vajíčka, slaniny, chipsů a čaje. Na trajektu byly různé obchody, hrací automaty, kavárny apod. My jsme se usadili v přídi, kde jsme mohli pozorovat přibližující se anglickou útesovou pevninu. Po vylodění jsme jeli k doverské přímořské promenádě, kde jsme měli možnost namočit si boty, shlédnout mrtvého racka a nasbírat si oblázky. Po procházce k Doverskému hradu jsme jeli do
Canterbury, kde jsme navštívili Canterburskou katedrálu a dostali rozchod. Prošli jsme si obchůdky se suvenýry a okusili jídlo u McDonalda a BurgerKinga. Zařekl jsem se, že do toho druhého podniku už nikdy nepůjdu. Ve večerních hodinách jsme dojeli na jedno parkoviště v předměstí Londýna, kde jsme počkali na příjezd rodin, které nás později ubytovaly. Pro mě a
Ádu přijela jedna starší paní, která nás dovezla k ní domů na Orchard Avenue. Večer nám ukázala náš pokoj a k večeři nám připravila pizzu. Kromě skutečnosti, že do sprchy se chodilo přes její ložnici, to docela ušlo.
4. den
Asi kolem 8 hodiny ráno jsme nasedli do autobusu a jeli do Londýna. Cestou jsme přibrali paní Burke, s níž jsme kroužili kolem
Hyde Parku a ona nám přitom povídala o různejch památkách (
Big Ben,
Houses of Parlament,
Buckinghame Palace apod.) Pak jsme dojeli k velkému ruskému kolu
London Eye, z něhož jsme měli krásný výhled, ale jelikož jsme předtím byli na eifelovce, tak nám 135 metrů přišlo docela dost nízko. Ještě ten den jsme navštívili muzeum voskových figurín
Madamme Tussauds, kde jsem se vyfotil s Bushem, Einsteinem, Beatles a mnoha dalšími slavnými osobnostmi. V tomto muzeu byly různé atrakce, planetárium a strašidelná procházka mezi zoombies, kde některé figuríny byly živé. Tito živí herci strašili návštěvníky, a otravně každého pronásledovali, nepříjemně mu mávali před obličejem rukama, a vydávali přitom divné zvuky. Jednoho herce jsem se dokonce lekl tak, že jsem mu omylem reflexivně dupl na nohu. Nejsem si jist, jestli slyšel moje "sorry", tak bych se mu chtěl touto cestou moc omluvit. Nejvetší sranda však byla, pokud jste si taky zkusili hrát na voskovou figurínu. Stačilo si na chvíli někam stoupnout, nehýbat se, dívat se do jednoho bodu a kolem vás se po chvíli hromadili návštěvníci, kteří přemýšleli jestli jste, nebo nejste z vosku. Ve vhodné chvíli stačilo vybafnout a bylo o srandu postaráno.
Večer jsme se zase vrátili do hostitelských rodin, k večeři jsme měli nějaké maso a jakousi bramborovou mřížku.
5. den
Tento den jsme strávili návštěvami různých vzdělávacích záležitostí - ve
Windsoru procházka k
nejstarší chlapecké soukromé škole v Etonu a návštěva univerzitního města
Oxford, prohlídka
Christ Church Cathedral a jídelny (místo filmování Harryho Pottera). Před Christ Church College jsme potkali nějaké dva Čechy, kteří přijeli do Anglie za prací, pokecali jsme a shodli se na tom, že jsou tu pěkné asiatky a Angličanky jsou podle jejich slov vesměs
těžkotonážní víly. Večer nás čekal poslední den v hostitelské rodině, k večeři byly rybí prsty.
6. den

Do této doby bylo počasí opravdu vydařené, ale poslední den v Anglii nás čekalo jejich typické počasí. Ráno jsme se rozloučili s paní Kerr a jejím synem a odjeli jsme za dalšími památkami. Navštívili jsme
hrad Tower, kde jsme viděli korunovační klenoty, pak jsme jeli londýnským metrem na
Trafalgar Square. Atmosféra v londýnském metru nebyla zdaleka taková, jakou jí líčí v českých médiích. Před vstupem do metra stáli sice 3 policisti, ale žádné problémy nikomu nedělali, metro nebylo vyprázdněné a cestující nevypadali vystrašeně z možného teroristického útoku. Z Trafalgar Square jsme se vydali přes
Picadilly Circus do
Soho a
China Town. V China Town jsme shlédli neuvěřitelné vystoupení pouličních kouzelníků, kteří nechávali levitovat mince a prováděli opravdu neskutečná kouzla s kartami.
Pak jsme se vrátili do autobusu a kolem desáté jsme už zase pluli trajektem přes La Manche. Na trajektu jsme pokecali s patnáctiletými Němkami, navzájem jsme si zazpívali národní hymny a pak už jsme mířili zase stejnou trasou do České republiky.
Trvalý odkaz | Komentáře (1)
2005-09-10 12:04:19
Osobní
Za pár hodin odjíždím na pěkný "výlet". Přihlásil jsem se totiž na školní zájezd s názvem "10 nej z Paříže a Londýna", který nabídla naší škole cestovní kancelář s příhodným názvem - Školní zájezdy s.r.o. Jedná se o naučný zájezd na 7 dní, během nichž postupně navštívíme turisticky zajímavá místa v Paříži a Londýně. Program zájezdu, který jsme obdrželi coby informační leták vypadal nějak takhle:
- 1.den - odjezd od školy v odpoledních hodinách přes Německo do Paříže
- 2. den - celodenní prohlídka Paříže: pěší prohlídka s průvodcem: Martovo pole, se slavnou Eiffelovou věží - zastávka s možností návštěvy věže výtahem nebo pěšky po schodech, nábřeží Seiny, prohlídka slavné kategrály Notre Dame, návštěva Latinské čtvrti (alternativně možnost návštěvy Louvru se světoznámými sbírkami - Mona Lisa, Venuše z Milo, malby slavných malířů Rubense, Tiziana a jiných), Centre Pompidou, Pařížská radnice, Forum des Halles - břicho Paříže, dle časových možností projížďka lodí po Seině
okružní jízda Paříží - bulváry Montmartru se slavnými varietními lokály jako Moulin Rouge, náměstí Pigalle, basilika Sacré Coeur, bulvár a věž Montaparnasse, Elysejská pole, Vítězný oblouk, odjezd na ubytování v hotelu F1
- 3. den - odjezd do Calais, přeprava přes kanál La Manche, krátká prohlídka města Dover, přímořské promenády a procházka k Doverskému hradu, prohlídka města Canterbury, návšteva proslulé Canterburské katedrály - Pilgrimage Hospital
alternativně návštěva Leeds Castle - sídlo Jindřicha VIII. - "nejkrásnější zámek na světě", muzeum obojků, bludiště
ve večerních hodinách ubytování v rodinách v Londýně
- 4. den - Dopoledne: okružní jízda Londýnem: Westminster Abbey, Houses of Parliament, Big Ben, Downing Street, Trafalgar Square, Buckinghame Palace, - event. zhlédnutí střídání stráží, Kensington Palace, Hyde Park, City of London, St.Pauls Cathedral
Odpoledne: pěšky přes Picadilly Circus, Soho, China Town, Oxford Str., Covent Garden (možno navštívit zdarma British muzeum)
- 5. den - celodenní výlet - návštěva nejstaršího anglického univerzitního města Oxford včetně návštěvy nejrozsáhlejší univerzity Christ Church College - procházka campusem, prohlídka Christ Church Cathedral a jídelny (místo filmování Harryho Pottera)
Odpoledne: odjezd do Windsoru - prohlídka města a procházka k nejstarší chlapecké soukromé škole v Etonu
- 6. den - Dopoledne: návštěva nejznámějšího muze voskových figurín Madame Tussauds, alternativně prohlídka renovovaného Shakespearova Globe Theatre, jízda londýnským metrem tube k Toweru
Odpoledne: návštěva hradu Tower včetné zhlédnutí korunovačních klenotů, prohlídka St. Catherine Docks, Tower Bridge (večer možnost projížďky na největším obřím kole London Eye s překrásným výhledem do 60km)
ve večerních hodinách odjezd stejnou trasou do České republiky
- 7. den - příjezd ke škole ve večerních hodinách
Podle výše uvedeného je vidět, že je na co se těšit. Beru si s sebou svýho Olympuse, takže fotek taky bude dost...
Trvalý odkaz | Komentáře (1)
2005-08-31 22:51:37
Osobní
I když bych v tuto chvíli rád psal o něčem radostnějším, nemůžu opomíjet nezvratitelný fakt, že zítra začíná další školní rok. Achjo! Nadcházejících 10 měsíců bude pro mnohé z nás, studenty jihlavské průmyslovky, přinejmenším monotónně perných... Jak ty prázdniny ale rychle utekly. Byly vůbec nějaký?
Trvalý odkaz | Komentáře (1)
2005-07-17 17:19:23
Osobní
Tak jsem se nechal po pěti letech ostříhat. Od sedmé třídy jsem vůbec nebyl u holiče a už jsem měl vlasy dlouhé asi 45 centimetrů. Jenže mi to poslední dobou začínalo vadit, bylo to dost nepraktické. Tak jsem zašel v pátek v Jihlavě k holiči...
Nyní je to pro mě velký nezvyk stejně tak i pro mé okolí - skoro nikdo mě nepoznává. Připadám si trošku jako po plastické operaci. Ale aspoň mi už vlasy nelezou do očí a taky jsem odlehčil své krční páteři, což byl hlavní důvod, proč jsem se nechal okudlat...
Trvalý odkaz | Komentáře (1)